pátek 21. června 2013

Rebarbora nadělá více škody než užitku

Rebarbora je poněkud kontroverzní zelenina, kterou musíte umět správně připravit, abyste svému zdraví neublížili. Teprve když správně zacházíte s obsaženou kyselinou šťavelovou, dokáže potom vaše tělo využít obsažené minerály.

  • obsahuje jablečnou a citronovou kyselinu,
    (zdroj obrázku: www.sxc.hu)
    je významným zdrojem vitamínů skupiny B, především niacinu (B3), který je důležitý pro krevní oběh, a kyseliny listové (B9), která je důležitá především pro těhotné ženy. Obsahuje i hořčík, fosfor, železo, jód, mangan a draslík.
  • obsahuje hodně kyseliny pantotenové (B5) a velmi prospívá vlasům a pleti,
  • váže na sebe tukové látky, takže by měla pomáhat v boji s nadváhou,
  • měla by ničit škodlivé mikroorganismy a detoxikovat tělo, někdy ale může způsobovat průjem,
  • bohužel ale obsahuje i kyselinu šťavelovou, která na sebe váže vápník (toho je rebarboře hodně) a další minerály a tělo jej tak nevyužije, navíc může způsobovat i revma a revmatickou horečku.
Kyselina šťavelová (oxalová) je poněkud kontroverzní látka, obecně se ví o její škodlivosti, ale v některých detailech se články rozcházejí. Některé uvádějí, že tato kyselina přímo v těle porušuje iontovou rovnováhu vápníku a vápník se pak z těla "odčerpává" či "vylučuje". Jiné články tvrdí, že se kyselina šťavelová v žaludku jen naváže na vápník, který tam s ní je (ten z rebarbory nebo pokud s rebarovou jíte zároveň mléč. výrobky, tak i na ten) a tělo potom tuto sloučeninu (šťavelan vápenatý) nedokáže strávit, tudíž jej vyloučí. Podle této druhé teorie by se neměly "brát z těla vápníkové rezervy". A některé články tvrdí, že v syrové podobě dokážeme rebarboru strávit bez problémů (např. článek, raději doporučuji, abyste si především přečetli diskusi, která článku oponuje). Osobně doporučuji se spíše rebarboře vyhýbat a nebo ji řádně připravovat, negativa tady hodně převažují nad pozitivy.

Typickým problémem s kyselinou šťavelovou je také nebezpečí tvorby ledninových kamenů či kamenů v močových cestách. Rebarboru by tedy rozhodně neměli konzumovat lidé s problémy s ledvinami a močovým měchýřem a také lidé mající problémy se žaludečními kyselinami. Opatrně na podávání rebarbory dětem, často z ní mají ledvinové potíže.

Správný nákup, skladování a příprava

Rebarbora má svoji sezónu jen krátce od konce května do poloviny června (do sv. Jana, tedy do 24.6.). Má to svůj důvod, od konce června totiž v rebarboře prudce stoupá podíl kyseliny šťavelové a stává se tak nebezpečnou. Při koupi nebo sklizni je důležité vědět, že se opravdu jí jen řapíky, nikdy listy. Právě v listech je od začátku již hodně kyseliny šťavelové. Nespleťte si rebarboru s mangoldem, který vypadá podobně, ale u něj se listy jedí. 

Často se z řapíků rebarbory před přípravou odstraňují tuhá vlákna a slupka. Obvykle se upravuje tepelně, v knize Ovoce a zelenina jako lék se uvádí, že není vhodné rebarboru jíst syrovou neloupanou a častěji než dvakrát týdně.

(zdroj obrázku: www.sxc.hu)
Pokud vidíte v kulinářských časopisech krásně červené řapíky a máte pocit, že ty nazelenalé v obchodě "ještě nejsou zralé", není tomu tak. O výrazné červené barvě rozhoduje zvolená pěstovaná odrůda.

Rebarboru je možné tepelně upravovat nejlépe v nerezových či smaltovaných nádobách. Z jiných materiál se prý mohou uvolňovat působením kyselých šťáv různé látky, které potom mohou způsobit alergické reakce. Především se v minulosti upozorňovalo na používání hliníkového nádobí, které už ale většinou doma lidé moc nemají. Píše se, že se tepelnou úpravou ničí vitamíny, v syrové podobě však prý zase působí špatně na zubní sklovinu. Bohužel kyselina šťavelová se tepelnou úpravou neničí, pouze se může vařením a louhování ve vodě obsah kyseliny snížit (pokud tu vodu poté vylejete).

Zajímavé informace o možnosti snížení kyseliny šťavelové prostřednictvím fermentace naleznete zde: http://zkvaseno.blogspot.cz/2013/06/rebarbora.html.

Pár receptů, které stojí za zmínku

  • zajímavé recepty z rebarbory, které snižují obsah kyseliny šťavelové pomocí fermentace, jsou uvedeny ve výše odkazovaném článku. Nalezenete tam návod na rebarborovou limonádu, čatní či nakládanou rebarboru. Autorka ještě zkouší rebarborové želé, snad brzy na blogu také uvede návod.

Další zdroje informací:
http://www.lidovky.cz/rebarbora-k-nam-prisla-z-tibetu-da-se-jist-nasladko-i-naslano-pq4-/dobra-chut.aspx?c=A100606_114845_dobra-chut_tsh
http://www.recepty.cz/clanek/ingredience/jak-je-to-s-rebarborou-238
http://zena.centrum.cz/zdravi/zivotni-styl/clanek.phtml?id=779124

Jiné "relativně" zdravé recepty z rebarbory jsem zatím nenašla. Jen klasické koláče, buchty, "krambly" a další pochoutky - nic proti nim, jen je prosím neoznačujte jako "zdravé". Pokud máte zajímavou informaci o rebarboře, napište mi ji do diskuse.

čtvrtek 13. června 2013

Vodnice je jen další ředkev

Celým názvem se jmenuje brukev řepák vodnice a postupně se začíná objevovat v mnohých zeleninových bedýnkách. Přemýšlíte, jestli si ji koupit? V podstatě nemá jinak specifické účinky na zdraví než její příbuzné: červené ředkvičky či bílé ředkve, které jsou častěji k dostání. Zdravá je, to ano, pokud se k ní dostanete, využijte ji. Ale shánět se po ní kvůli účinkům na zdraví není nutné.

(zdroj obrázku: www.sxc.hu)

  • obsahuje hodně vody, vlákninu, dále vitamín C, B1, draslík, mangan, fosfor, hořčík a železo. Listy navíc obsahují vitamín K, vápník,  kyselinu listovou (B9) a lutein.
  • Tak jako ředkvičky obsahuje sirné silice s bakteriálními účinky. 
  • Obsahuje celkem hodně vlákniny, takže podporuje činnost střev.
  • Vodnice má močopudné účinky, zklidňující nervy, stimulující srdeční činnost.

Správný nákup, skladování a servírování

Tak jako u ředkviček má smysl kupovat především bio vodnice, konvenční vodnice by mohly být přehnojené dusičnany, které by se v trávicím traktu přeměnily na dusitany a pak s aminokyselinami bílkovin vytvářely jedovaté karcinogenní nitrosaminy. Pokud hodláte využít i listy vodnice, je bio varianta ještě podstatnější.
Listy jsou dobré stravitelné jen pokud jsou mladé a křehké. Starší listy lze spíše využít jen jako základ do zeleninových vývarů či do zeleninových polévek.

Vodnice stejně jako tuřín obsahuje hořké látky (asi kyanoglykosidy), ze kterých se může uvolňovat velmi malé množství kyanidu a kvůli tomu mohou někteří lidé vnímat vodnici jakou hořkou (pokud mají na to specifický gen). Nenašla jsem žádnou informaci o tom, jestli je nutné to s vodnicí kvůli kyanidu nepřehánět jako je to u lněného semínka. Raději bych ale byla opatrnější, o vodnici toho zatím moc napsáno není a jde o poněkud zapomenutou zeleninu.

Nedoporučuje se při problémech s játry a žlučníkem, důvod jsem ale nenašla.

Pár receptů, které stojí za zmínku

  • nakrájená vodnice jako součást jarní zeleninové polévky,
  • čerstvá vodnice jako součást zeleninového salátu,
  • starší vodnice se vaří a připravuje se z nich příloha – obdoba šťouchaných brambor.

Další zdroje informací:
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/vodnice-pozapomenuta-uzitecna-zelenina-pestovani-recepty/
http://www.aic.cz/zahradka/projekt-zahrady-velvyslanectvi/druhy-zeleniny/
http://www.cojime.cz/?p=1384
http://www.tyden.cz/rubriky/apetit/zapisnik-labuznika/zapisnik-labuznika-tajuplna-vodnice_166903.html
http://www.receptyonline.cz/redkev-vodnice--1304.html

Máte tip či informaci, proč je vhodné zařadit vodnici do jídelníčku? Napište mi jej do diskuse.

úterý 4. června 2013

Jahody zatočí s jarní únavou

Na jahody se často pěje chvála, kvůli obsahu manganu nás dělají hezčími, zdravějšími i veselejšími a čilejšími. Nejzdravější jsou ale ty zralé, čerstvě utržené ze zahrádky.
.
(zdroj obrázku: www.sxc.hu)
  • obsahují především vodu a potom hodně vitamínu C, hodně železa, antioxidanty, vlákninu, kyselinu listovou (B9), draslík, hodně manganu, vitamín E, měď, fluor, vitamín K, fosfor.
  • obsahují hodně přírodní kyseliny salicylové, která pomáhá při boji s nachlazením, dna i revma,
  • obsahují antioxidanty proti rakovině (ale až teprve 1 kg denně by měl opravdu ochránit před rakovinou),
  • díky manganu posilují kosti, vlasy, kůži, vyživují mozek a působí dobře i proti jarní únavě,
  • i když chutnají sladce, obsahují jen cca 10 % cukru, tedy mnohem méně, než jiné ovoce,
  • železo se z jahod díky obsahu ovocných kyselin a vit. C velmi dobře vstřebává,
  • zrníčka obsahují zinek a měly by pomáhat čistit zuby a odstraňovat z nich bakterie. Někdy se uvádí, že dokonce mohou i bělit zuby.

Z některých článků vyplývá, že díky obsaženým tříslovinám zbavují střeva jedovatých látek a působí dobře na zažívání. Jiné zdroje však uvádějí, že zrníčka jako taková někdy dráždí střeva. Nejčastějším problémem při konzumaci jahod však bohužel bývá alergie. Neměli by je jíst lidé alergičtí na acylpyrin (kyselinu acetylsalicylovou), hrozí jim alergická reakce i na jahody. Pokud vám konzumace jahod způsobuje "jen" kopřivku, může to být z důvodu, že je jíte nezralé. Malým dětem podávejte jahody opatrně (nejdříve až po 1 roku dítěte, někdy raději později) a postupně, sledujte, zda nebudou mít alergickou reakci. Jahody se nedoporučují ženám, které kojí, přes mléko by se pak mohly u dítěte projevit alergickou reakcí.

Kvůli vysokému obsahu šťavelanů se jahody nedoporučují lidem s onemocněním ledvin a žlučníku. Šťavelany zhoršují vstřebávání vápníku, proto některé články doporučují konzumaci jahod s mléčnými výrobky právě kvůli doplnění vápníku. Dále by jahody neměli jíst lidé s problémy se štítnou žlázou – kvůli obsahu goitrogenů.

Správný nákup, skladování a servírování

(zdroj obrázku: www.sxc.hu)
Jahody si dopřávejte nejlépe čerstvě utržené. Volte raději jahody z Česka a Slovenska a pouze v době jejich sezony, která trvá od začátku června až konec července. Nejvhodnější jsou jahody v kvalitě bio, protože by neměly obsahovat rakovinotvorné ani jiné pesticidy (zpráva z roku 2008, pesticidy v potravinách). Vhodné by ale asi měly být i jahody, které si sami natrháte v místních jahodárnách, tam totiž není důvod, aby byly tolik ošetřeny, když se nepočítá s vývozem na velké vzdálenosti, raději se ale na ošetření ptejte. 
Od roku 1985 poklesl obsah vitamínu C v jahodách z 60 mg na 8 mg (viz tabulka). I proto volte raději zralé, kvalitně pěstované (bio)jahody, kde je snad vitamínu C ještě dost (neověřeno).

Nejvíce prospěšná zdraví je konzumace samotných čerstvých jahod, bez ničeho dalšího. Takto jsou rychle stráveny a dodají tělu rychle živiny, vitamíny a minerály. Pokud je budete kombinovat s jinými potravinami (mléčné výrobky, obiloviny, cukr), bude docházet ke zpomalení trávení, v některých případech přímo k alkoholovému kvašení či zahnívání.
  • Kombinace jahod s mléčnými výrobky bývá ještě někdy v článcích doporučována, protože prý může zmírnit alergickou reakci.
  • Kombinace ovoce s cukrem při trávení způsobuje alkoholové kvašení, okyseluje prostředí a zpomaluje trávení a vstřebávání živin. Kombinace s obilovinami prý působí obdobně.
Jahody moc dlouho skladovat nelze, obvykle jen pár dní v ledničce. V případě velké úrody je lepší jahody zamrazit, mrazte je ale v celku, tak si uchovají stále vysoký obsah vitamínu C. Před mražením je pořádně omyjte a osušte, abyste si po rozmražení nezadělali na žaludeční potíže. Nekupujte v obchodě mražené jahody, podle knihy Ovoce a zelenina jako lék prý bývají komerční mražené jahody kontaminovány toxickými substancemi. Minimálně jedna várka čínských jahod byla kontaminována například noroviry (viz článek).

Tepelným zpracováním se v jahodách ničí především vitamín C, proto jahodové džemy a marmelády řaďte spíše mezi sladkosti než zdravé jídlo s výživnou hodnotou.

Pár receptů, které stojí za zmínku


Další zdroje informací:
http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/miska-jahod-pro-zdravi/
http://zdraviavitalita.blog.cz/1302/mytus-o-zdravem-ovoci-a-zelenine (tabulka poklesu vitamínů)
http://www.naseinfo.cz/clanky/zdravi-a-pece/zdrava-vyziva/jahody-chrani-mozek
http://www.vitalia.cz/clanky/jahody-nejsou-ceske/
http://ona.idnes.cz/bile-zuby-opravdu-pomahaji-jahody-ci-jablka-skodi-kava-a-kola-plp-/zdravi.aspx?c=A101001_123214_zdravi_abr
http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92181.aspx
http://www.zdravinadlani.cz/zdravi_na_dlani/strava/ovoce/jahody.htm

Víte o jahodách něco více? Napište mi do diskuse.

úterý 28. května 2013

Jarní cibulka proti jarní rýmě

Jarní cibulka je ve své podstatě jen brzy sklizená cibule. Měla by tedy mít ty stejné výborné účinky na organismus, jako má cibule, jen je pro mnoho lidí stravitelnější v syrovém stavu. A tak v době, když už uskladněná podzimní cibule už končí svoji sezónu, nastupuje právě tato jarní vzpruha, která se výborně hodí jako posila proti jarním rýmám, nachlazení a únavě.
(zdroj obrázku: www.sxc.hu)
  • obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B (hlavně kyselinu listovou B9), vitamín K1, vápník, železo, draslík, jód, magnesium, v bílé části ještě i síru.
  • má antibakteriální a protiplísňové účinky. Stejně jako klasická cibule obsahuje allicin (látku s antibiotickými účinky), takže velmi dobře pomáhá při léčbě nachlazení, rýmy i kašle. Pomáhá s ničením mikroorganismů na sliznici v našich dutinách.
  • příznivě působí na zažívací trakt a nedráždí jej v syrovém stavu tolik, jako syrová cibule.
  • obsažená kyselina listová je důležitá pro těhotné ženy, pro správný vývoj plodu.
  • přispívá ke zdravým vlasům a silným nehtům.
  • má pozitivní účinky na srdce i krevní tlak.

Správný nákup, skladování a servírování

Jarní cibulku kupujte v sezóně, která trvá od dubna do konce června. Někdy se také objevuje od místních farmářů i v říjnu. V ledničce ji můžete skladovat až pět dní, doporučuje se odtrhat seschlé a špatné kousky zelených stvolů. Uchovávat by se měla v temnu, na světle může docházet ke ztrátám některých vitamínů.

Nejvíce je vhodné ji využít syrovou, nebo jen velmi krátce tepelně upravenou. Tepelná úprava totiž ničí jak obsažený allicin, tak i vitamín C a snižuje také obsah kyseliny listové (závisí to ale i na prostředí, ve kterém se tepelně upravuje, viz článek). Cibulku krájejte až těsně před použitím, skladování v rozkrojeném stavu ji nejspíše dělá mírně toxickou jako cibuli (ale nemám to nikde ověřeno).

Jarní cibulku před servírováním opravdu pořádně umyjte, v USA se v roce 2003 nakazilo množství lidí žloutenkou typu A kvůli špatně omyté cibulce (viz článek). Toto samozřejmě obecně platí u více druhů zeleniny, které mohou být od některých pěstitělů kontaminovány patogeny ze špatné vody nebo nevhodného hnojení hnojem, či špatného skladování.

Pár receptů, které stojí za zmínku

  • nejlépe pro zdraví využijete syrovou jarní cibulku v tvarohových pomazánkách nebo spolu s "domácí lučinou" – recept na "lučinu" je zde: http://blog.veruska.cz/?p=5876
  • ideální je také do šťouchaných brambor: http://www.chutastyl.cz/
  • do jarní polévky ji přidejte nejlépe až na poslední chvíli, dobrá je ale i v knedlíčkách, byť se bude vařit a bude mít méně vitamínů: http://www.apetitonline.cz/
  • výborná je i ve vaječné omeletě nebo v míchaných vajíčkách
  • Delikatesu z jarních cibulek vytvoříte grilováním podle receptu pana Cuketky: http://www.cuketka.cz/?p=9942

Další zdroje informací:
http://www.nasevyziva.cz/sekce-zelenina/clanek-cibule-86.html

Mám v článku hlouposti či nesrovnalosti? Pokud ano, prosím napište mi to do diskuse.

úterý 21. května 2013

Ovocný muffin je spíše pamlskem než hodnotnou potravinou

Protože se ovocný muffin mnohdy objevuje jako svačinka malých i dospělých a v článcích jej někdy doprovází slova jako "zdravý", "výživný", "dietní", "nízkotučný", podívala jsem se mu trochu na zoubek. Pokud muffin berete jako příležitostný sladký pamlsek na chuť a ne jako pravidelnou součást jídelníčku, dál ani číst nemusíte. Pokud si jej pečete ve velkém na svačiny či na snídaně, zpozorněte. 

(zdroj obrázku: www.sxc.hu)
Jeden 50–60 g muffin má obvykle kolem 800–1000 kJ (viz http://www.kaloricketabulky.cz/), ten z McDonalds i trochu více. Tento byl myslím zařazený mezi "nízkotučné recepty" a stejně má 1017 kJ na 1 muffin. Přitom cca 860 kJ se rovná kalorické hodnotě svačiny pro ženu, která nehubne. A kolik lidí sní na svačinu "jen" jeden muffin. Takže v jídelníčcích lidí, kteří bojují s obezitou, nemá co pohledávat, ani když změníme poměry surovin a formu přípravy.

Dost stačilo čísel, koukla jsem se také na živiny a různé přísady a látky, které se v jednom takovém ovocném muffinu obvykle vyskytují:
  • převažuje bílá mouka, která neobsahuje moc živin a bohužel akorát kvůli vysokému glykemickému indexu rozkolísá hladinu cukru v krvi. Překyseluje organismus a vyčerpává slinivku.
  • cukr, který obsahuje vysoké množství energie, ale téměř žádné živiny. Přispívá k obezitě, zubnímu kazu, zánětům v těle a urychluje stárnutí buněk. Pro jeho zpracování se v těle odčerpávají minerály a některé vitamíny, například k metabolizaci jedné molekuly cukru prý tělo potřebuje přibližně 56 molekul magnézia (hořčíku).
  • vejce působí v muffinech jako pojivo těsta, moc jich tam obvykle nebývá. V případě kvalitních vajec potom muffin obsahuje (poskrovnu) vitamíny A, D a bílkoviny s obsahem síry, mastné kyseliny (EPA, DHA), cholin a další důležité živiny potřebné často především pro správné fungování mozku.
  • mléko, obvykle upravené vysokými teplotami a homogenizované. V této podobě jsou zničeny enzymy pro správné trávení mléka a mléko již neobsahuje tolik vitamínů a minerálů. V této podobě může spíše zhoršovat stravitelnost muffinů.
  • tuk. V případě másla nebo kvalitních olejů je účinek na zdraví spíše pozitivní, jinak spíše negativní (a popis vydá na samostatný článek).
  • kypřící prášek,  který kvůli obsahu fosforečnanů může narušovat rovnováhu fosforu a vápníku v těle (více zde: http://jidloneniveda.cz/)
  • u kupovaných muffinů mnohdy nechybí i přídavné látky, éčka, stabilizátory, zahušťovadla a podobné látky, kterým se v této době přisuzuje stále větší vliv na vznik některých onemocnění.
  • ovoce, které podle zvoleného druhu a kvality obsahuje mnoho látek prospěšných organismu, ovšem obvykle je lépe tráveno samostatně. V kombinaci s obilovinami a cukrem se zpomaluje trávení a někdy může ovoce i kvasit či hnít.

Správná příprava

Pokud vás převažující výčet negativ neodradil od úplného jezení muffinů, vězte, že lze doma vytvořit "o trochu lepší" muffin. Základem je správný výběr mouky a správná příprava. Můžete zvolit čerstvě namletou (u zakoupené sledujte čerstvost) celozrnou mouku, například špaldovou, která bývá lépe stravitelnější. Protože je kromě živin v celozrnné mouce přítomna i kyselina fytová, která může ve střevech bránit vstřebávání minerálů, je potřeba mouku dlouze namáčet v teplé nakyslé tekutině. Tou může být například kefír, podmáslí, voda s trochou jogurtu či syrovátky či citronové šťávy.  Recept na přípravu takových muffinů je uveden například zde: http://vyzivujicitradice.cz/2013/05/04/zakladni-muffiny/.

Mléko je v tomto receptu vhodnější nahradit například již zmíněným kefírem, jogurtem, případně rýžovým nebo mandlovým mlékem. Cukru určitě uberte a místo něj spíše přidejte více ovoce, které je přirozeně sladké. Případně lze použít jiná sladidla (med, třtinový cukr, melasa či obilné slady), ve kterých jsou i minerály a živiny, stále ale obsahují cukr i s jeho nevýhodami. 

Muffiny byste měli připravovat nejlépe v keramických formičkách a nádobách (české keramické formy na muffiny hledejte pod pojmem "belešník" a vybírejte ty jednoduchých tvarů). Vyvarujte se teflonových či nepřilnavých forem, protože časem se minimálně u těch levnějších ta nepřilnavá vrstva odlupuje a dostává do muffinů. Silikonové formy podle tohoto článku: http://zdrava-vyziva.zdrave.cz/davejte-pozor-v-cem-a-na-cem-varite/ také nejsou vhodné, byť tam není uveden odkaz na nějakou studii či bližší informace. Je lepší asi být v případě silikonových forem raději opatrný. Papírové košíčky na pečení muffinů také většinou nejsou pro zdraví moc vhodné, vizte článek http://ekolist.cz/.

Podle starších článků a doporučení by muffiny stejně jako další výrobky obsahující lepek neměly jíst úplně malé děti. Novější články již naopak opatrné podávání potravin s lepkem podporují, vizte http://www.vitalia.cz/.

V diskusi stojím o komentáře, jak zlepšit výživovou hodnotu muffinu. Budu také ráda za recepty na "lepší muffiny", zatím jsem jich moc nenašla (kromě výše zmíněného). Jeden (veganský) recept je i v Bioabecedáři paní Zemanové, ale bohužel v něm autorka mouku nenamáčí, byť o namáčení obilovin v teoretické části píše.

EDIT: editována informace o působení ovoce s obilovinami.

pátek 10. května 2013

Zelený chřest jako přírodní lékárnička "vše v jednom"

Zelenému chřestu se vyplatí přijít na chuť. Je sice na první pohled docela drahý, ale na druhý pohled je stále levnější než piksly s multivitamíny, tabletky s minerály, krémy proti stárnutí pleti, léky na prevenci močových zánětů, prášky na spaní, rozpustná vláknina, krémy na ekzémy a akné, na rozšířené žilky či multivitamíny pro budoucí maminky, revitalizační šampony na vlasy, antidepresiva a studentské tabletky pro koncentraci. Prostě je to taková chutná lékárnička vše v jednom.
(zdroj obrázku: www.sxc.hu)
  • obsahuje celou škálu vitamínů a minerálů: betakaroten, B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3(niacin), B5 (kys. pantothenová), B6, B9 (kys. listová), C, E, K1, vápník, hořčík, železo, selen, jód, rutin, vlákninu.
  • je označován za přírodní elixír mládí, protože zlepšuje fyzickou a psychickou kondici.
  • strčí do kapsy reklamy na "floru", protože mnohem lépe působí na srdce a cévní systém (i když si k němu dáte opravdové máslo), stimuluje krvetvorbu a zásobování orgánů kyslíkem.
  • vlasy mají být po konzumaci chřestu lesklé a zdravější, pleť čistá a pružná (tedy zlepšuje akné a "odstraňuje" vrásky), nehty silné a pevné. Působí na obnovu buňek a jejich omlazování.
  • díky vysokému obsahu kyseliny listové je ideální pro budoucí maminky, spolu s niacinem a touto kyselinou zlepšuje spánek, mentální kondici, schopnost soustředění a paměť.
  • vláknina v něm vám zlepší zažívání a chřest obecně podporuje očistu organismu, je močopudný a zbavuje tělo škodlivin a také odhleňuje.
Uff, opravdu se cítím, jako bych vyjmenovala půlku lékárničky. Shrnuto, chřest je opravdu, ale opravdu hodně zdravý. Jedinou jeho nevýhodou je sezónost a nutnost rychlé spotřeby. Prakticky se tedy jeho výborné účinky omezují na měsíce květen až červen.

Správný nákup, skladování a servírování

Zelený chřest je potřeba spotřebovat velmi brzy po zakoupení, v ledničce jej lze uchovávat zabalený ve vlhké utěrce jen po několik málo dní. Chřest kupujte nejlépe na trzích, v bedýnkách či přímo od prodejců, kde máte jistotu, že je opravdu čerstvý. Ptejte se po tom, kdy jej sklízeli. Čerstvý chřest nelze ohnout, zlomí se. Pokud vím, tak u chřestu není stěžejní "bio" kvalita, ale spíše právě ta čerstvost.

Mladé čerstvé výhonky není potřeba loupat. Nejvíce vitamínů a minerálů má syrový chřest, recepty ale naleznete převážně na tepelně upravený. Proto je vhodné si nechávat alespoň ty nejjemnější zelené špičky "na dozdobení" pokrmu a ty jíst syrové. Chřest se v receptech často spařuje horkou vodou, nebo krátce vaří (stonky dole ve vodě, špičky jen v páře, chce to vysoký hrnec). Neměli byste jej po vaření ponořit do studené vody, protože by tím ztratil vitamíny, které v něm zbyly a oslabila by se jeho chuť. Při vaření se bohužel snižuje obsah kyseliny listové až o 80 %.

Chřest mají zapovězený lidé trpící onemocněním dna kvůli vyššímu obsahu purinů, které zvyšují hladinu kyseliny močové v těle. Lidé se zánětem ledvin by jej také neměli jíst. Nic se nebojte, pokud se vám po chřestu změní moč (lehce zezelená a dooost smrdí), asi polovině populace se to děje a jedná se o normální reakci těla. 

Pokud před přípravou chřestu odlamujete dřevnaté konce stonků, nevyhazujte je. Dávejte je do sáčku do mrazničky a přidávejte později do základů zeleninových vývarů.

Pár receptů, které stojí za zmínku


Další zdroje informací:
http://www.bio-life.cz/clanky/zdrave-potraviny/chrest---dejte-mu-sanci.html
http://www.fiftyfifty.cz/Chrest-je-prirodnim-elixirem-mladi-8454566.php
http://www.ceskychrest.cz/category/recepty/nakup/
http://www.zdrava-vyziva.net/chrest.php
http://blog.florentyna.cz/2009/05/14/vim-ze-jsi-dnes-jedl-chrest/
http://www.symbinatur.com/Chrest-asparagus,-spargl-clanek-1285.html
http://blog.florentyna.cz/2009/05/11/chrestem-nepolibena/

Něco vám v článku nesedí? Máte pocit, že chřest není tak zázračný? Napište mi to do diskuse.

pátek 3. května 2013

Červené ředkvičky na jaře spraví žaludek

Ředkvičky jsou první jarní pastvou pro oči i pro žaludek. Sáhnout po nich byste měli, pokud vás na jaře trápí rýma, kašel či zahlenění a nebo špatné trávení. Nejvhodnější jsou čerstvé a syrové. 
(zdroj obrázku: www.sxc.hu)
  • obsahují především vitamín C, kyselinu listovou, selen, vápník, hořčík, draslík,
  • desinfikují trávicí trakt, působí proti zácpě,
  • léčí rýmu, kašel, zahlenění (všechny druhy ředkviček obsahují lehký éter, který rozpouští hleny),
  • snižují cholesterol,
  • dokážou působit proti vzniku kamenů ve žlučových a močových cestách,
  • posilují nervy (díky kyselině listové) a fyzickou kondici.
Hořčičné látky si ředkvičky vyrábějí na obranu před plísněmi a bakteriemi, proto dobře desinfikují trávicí trakt. Obvykle se doporučuje ředkvičky jíst na jaře, kdy jsou po zimě časté problémy se zažíváním.

Správný nákup, skladování a servírování

U ředkviček má opravdu velký smysl kupovat jejich bio verzi (i když jinak bio věcem neholdujete), především, pokud jich sníte více než 100g denně. Klasické ředkvičky jsou často přehnojené dusičnany (patří prý vůbec k nejvíce kontaminovaným druhům zeleniny) a ty se v trávicím traktu přemění na dusitany, které s aminokyselinami bílkovin vytvářejí jedovaté karcinogenní nitrosaminy. Konvenční ředkvičky tedy raději ani nedoporučuji kupovat.

Sezonu mají ředkvičky na jaře (ty české vyhlížejte až v dubnu) a na podzim (do listopadu), v létě totiž rostlina vytváří květní stonky a semena. Pokud objevíte dřevnaté ředkvičky, vězte, že je někdo špatně nebo málo zaléval.

Pálivost ředkviček zmírní koupel ve studené vodě, nebo posolení. A aby vám doma dlouho vydržely, odkrojte listy, ředkvičky umyjte, naskládejte do mističky, zalijte do půlky studenou vodou a dejte do ledničky. Takto by měly vydržet týden. Nakrájené či strouhané ředkvičky by neměly dlouho ležet, jinak se postupně sníží obsah vitaminů.

Jíst lze i samotné listy ředkviček, ale to zkoušejte opravdu jen u bio ředkviček, u konvenčních budou listy plné dusičnanů. Listy před konzumací důkladně opláchněte, mohou být kontaminované hnojivy (konvenčními či přírodními) s bakteriemi, ze kterých by vám bylo špatně. Můžete je například upotřebit do zeleninového vývaru nebo ředkvičkové polévky.  Pozor ale na znovuohřívání, u vařené zeleniny se mohou během skladování tvořit nitráty (viz http://vyzivujicitradice.cz/).

Pár receptů, které stojí za zmínku


Další zdroje informací:

Mám v článku hlouposti či nesrovnalosti? Pokud ano, prosím napište mi to do diskuse.